Průjem u štěněte
Teplé měsíce roku jsou obdobím, kdy se na klinice setkáváme s průjmovými onemocněními výrazně častěji, než jindy. Tomuto trendu nahrává cestování, vyšší teploty, které přispívají k rychlejšímu množení bakterií v potravě a vodě, častější pohyb psů venku a kontakt s možnými zdroji infekce.
Společně se seniory a oslabenými jedinci jsou právě štěňata nejvíce ohrožena rychlým nástupem dehydratace a závažným průběhem onemocnění.
Jak tedy postupovat při průjmu u štěněte?
Den 1: Právě jste u svého štěňátka zaznamenali řídkou či vodnatou stolici bez přítomnosti krve. V tomto okamžiku není potřeba panikařit. Při opakujícím se průjmu pejska nekrmte a dohlédněte na to, aby byl dodržen pitný režim. Ve vodě můžete rozpustit malé množství glukopuru nebo rehydratačního přípravku. Lze podat také gel Enterozoo, který má podobný adsorpční účinek, jako aktivní uhlí. Štěně zbytečně nezatěžujte fyzickou aktivitou a zajistěte, aby bylo ve stínu nebo nejlépe doma. Varovným signálem jsou křeče, apatie, krev ve stolici, bolest břicha, zvracení, odmítání vody, velmi vysoká frekvence průjmů nebo například horečka – v takovém případě na nic nečekejte a vyhledejte pomoc veterináře.
Den 2: Dnes už by se vašemu štěňátku mělo dařit lépe. Pokud průjem přetrvává, nebo se k němu dokonce přidal některý z varovných signálů, nebo váháte, jestli přijalo dostatek tekutin v poměru k vyloučenému objemu průjmovité stolice, navštivte veterináře.
U velmi mladých jedinců může být rozhodujících i 12 hodin.
Vzhledem k různému spektru možných příčin průjmových onemocnění u štěňat není v možnostech tohoto článku obsáhnout všechny. Standardní postup diagnostiky a léčby však obvykle zahrnuje infúzní terapii pro doplnění elektrolytů a tekutin, vyloučení možnosti infekce parvovirózou a dalšími infekčními agens a případně další diagnostické a léčebné postupy. Velmi vhodné je, když majitel štěňátka odebere před cestou k veterináři malé množství stolice, ze které je následně možné provést kultivaci a další testy pro stanovení příčiny onemocnění. Vzorek musí být buď čerstvý, anebo nejdéle 24 hodin uchováván v chladničce.
Diagnostiku může usnadnit, pokud budete znát odpověď na tyto otázky:
- Bylo vaše štěně očkováno proti parvoviróze?
- Jaké krmivo dostává? Mohlo v posledních dnech či hodinách sníst něco neobvyklého?
- Žije se štěnětem v domácnosti další zvíře?
- Vyskytlo se ve vaší domácnosti v poslední době jakékoli infekční onemocnění postihující zažívací trakt?
- Jak vypadá stolice vašeho štěněte? Je vodnatá, hlenovitá, s příměsí krve?
- Kolikrát se vyskytla průjmová stolice? Kolikrát štěně zvracelo?
Prognóza průjmových onemocnění bývá dobrá. Rizikem pro další vývoj je obvykle podcenění situace majitelem, pokud příliš dlouho otálí s návštěvou veterinárního lékaře, a u štěněte již došlo k výrazné dehydrataci a postižení základních životních funkcí.