První pomoc při hmyzím bodnutí

Jaro a začátek léta s sebou přinášejí teplé počasí, výlety do přírody, a také častější setkání s různými druhy hmyzu. Často nám v těchto měsících voláte a ptáte se, co dělat při bodnutí psa nebo kočky vosou, sršněm či včelou.

Co tedy očekávat, když váš pes dostal žihadlo?

Pokud vašeho psa ještě nikdy vosa nebo včela nebodla, nebo máte malé štěně či kotě, můžete mít obavy, jak váš mazlíček bude reagovat. Ve většině případů lze reakci na bodnutí blanokřídlým hmyzem (vosa, sršeň, včela) rozdělit do dvou kategorií:

Lokální nebo regionální reakce – otok, zčervenání

Kdy: ihned, nejpozději 48 hodin

Bezprostředně po bodnutí si můžete všimnout otoku, bolestivosti, zarudnutí v místě vpichu. Otok se však může objevit i za delší dobu, než je jeden den. Lokální (regionální reakce) na hmyzí bodnutí obvykle vrcholí 48 hodin po bodnutí a mohou přetrvávat i několik dnů.

První pomoc: Z místa vpichu odstraňte žihadlo pinzetou tak, abyste nezmáčkli jedový váček na jeho konci. Lokální nebo regionální zarudnutí a otok je vhodné chladit. Pozor na omrzliny – pokud máte k dispozici led, nepřikládejte ho na holou kůži, ale podložte ho například látkovým kapesníkem. Antihistaminika (Fenistil) mohou být určitou pomocí při otocích, při silnější alergické reakci však nebude jejich účinek dostatečný.

Jestliže je otok výrazný, je v oblasti hlavy a krku nebo se k němu přidaly dechové obtíže, je vhodné navštívit veterináře. Veterináře vyhledejte také při bodnutí do jazyka.

Systémová anafylaktická reakce – bledé sliznice, nízký tlak

Kdy: do 15 – 30 minut

Anafylaktická reakce se zvířat po hmyzím bodnutí neobjevuje příliš často, je ale život ohrožující. Při anafylaktické reakci je do oběhu uvolněno velké množství mediátorů zánětu, které způsobí vasodilataci, a tím pokles krevního tlaku, zrychlení tepu či srdeční arytmii a bronchospasmus. Lze pozorovat také kožní projevy (angioedém, erytém, kopřivku) nebo zažívací potíže (průjem, zvracení). K obvyklému celkovému obrazu patří také slabost, třes či slzení.

První pomoc: Pokud se u vašeho zvířete objeví příznaky anafylaktické reakce, na nic nečekejte, a vyhledejte veterinárního lékaře (doporučujeme cestou zavolat, aby mohl tým vše připravit na příjem pacienta). Antihistaminika v tomto případě nebudou účinná – terapie spočívá v podání epinefrinu, kyslíku a intenzivní péči.

Velmi vzácné reakce na hmyzí bodnutí – imunitní reakce 3. typu a systémová toxická reakce

Pro úplnost zde uvedeme také dvě reakce, které se mohou po bodnutí hmyzem objevit, vyskytují se však jen velmi vzácně. Je to hypersenzitivita 3. typu s projevy podobnými anafylaktické reakci (může se objevit i po několika týdnech), a systémová toxická reakce. Tato reakce vzniká přímým vlivem jedu a závisí na jeho dávce. Jejími klinickými projevy jsou horečka, deprese, třes, neochota k pohybu, hypotenze a černá stolice. Pokud se u vašeho zvířete objeví příznaky některé z těchto reakcí, vyhledejte veterinární pomoc.

Hmyzí jedy – jak to vlastně funguje?

Hmyzí jed je v našich podmínkách tvořen směsí proteinů a peptidů. Hlavní komponentou včelího jedu je mellitin, který způsobuje bolestivost po bodnutí, ve vzácných případech vyvolává nervové příznaky (ataxie, parézy). Nejvýznamnější alergen, fosfolipáza A2, je zodpovědný za rozpad erytrocytů, leukocytů, trombocytů a endoteliálních buněk v místě vpichu. Společně s dalšími složkami pak mají za následek uvolnění histaminu, vazoaktivních aminů a hyaluronidázy, která narušuje kolagen a tím umožňuje šíření jedu do okolní tkáně.

Ve vosím jedu sice chybí mellitin, zato je však jeho složení pestřejší. Kromě tří hlavních alergizujících peptidů obsahuje také vazoaktivní amidy (serotonin, histamin, tyramin a katecholaminy), vosí kininy a acetylcholin.

Pár zajímavostí ze života blanokřídlého hmyzu

• Reakce na hmyzí bodnutí je individuální, nezávisí vždy jen na stáří či velikosti zvířete. Roli hraje genetická predispozice, kondice, ale i dřívější kontakt s alergenem.
• Uvádí se, že smrtelnou dávkou u domácích zvířat představuje 20 a více bodnutí.
• Množství jedu u blanokřídlých v průběhu roku kolísá.
• Bodnutí sršně je sice bolestivé, do místa vpichu se však dostane jen poměrně malé množství jedu.
• Reakce na uštknutí zmijí je podobná té po bodnutí blanokřídlým hmyzem.
• Žihadlo můžete dostat také od mravence červeného, který se běžně vyskytuje například v lese.